Nenuťte posluchače přemýšlet

Nic proti přemýšlivým posluchačům, jiné snad ani nechcete, ale nenuťte je přemýšlet, pokud to není potřeba, protože tím své poselství jenom zatemníte.

Tady je příklad z webu Prahy 6 Tady jsme doma:

Žvýkačky jsou svým způsobem unikátní typ odpadku. Nejen že se k povrchu, na který dopadne, pevně přilepí, ale i po jejím mechanickém odstranění na něm zanechávají viditelné mastné skvrny. Následky po žvýkačkách můžete vidět každý den na frekventovaných chodnících našich ulic. 

Městská část Praha 6 vynakládá ročně na úklid komunikací více než 62 milionů Kč. Pokud by ovšem chtěla uvést povrch takto znečištěných chodníků do původního stavu, musela by si najmout speciální čisticí stroj. Vyčištění jednoho metru čtverečního povrchu takového chodníku stojí cca 140 Kč.

zdroj

Nechme teď stranou češtinu. Problém tohoto sdělení je, že se snaží šokovat, ale nešokuje. 62 milionů a 140 jsou nesrovnatelné částky, protože jedna je za rok a druhá za metr chodníku.

Posluchač neví, kolik má Praha 6 čtverečních metrů chodníků, ani kolikrát do roka by se takové čištění muselo provádět, ba ani kolik z těch 62 milionů ročně jde na čištění chodníků.

A přitom to může být impresivní číslo. Za předpokladu, že Praha 6 musí uklízet čtvrt milionu čtverečních metrů (pražské městské části údajně spravují celkem 350 hektarů chodníků [zdroj]), by to bylo 35 milionů za jednorázové čištění.

62 milionů a 35 milionů, to už jsou čísla, kterým rozumí i ti, komu se nad vaším textem nechce přemýšlet. Místo toho můžou uvažovat o tom, co se dá za 35 milionů pořídit jiného. Přesně tolik např. stojí zajištění ročního provozu mateřských školek na Šestce.

Ale abychom to nezakecali: když žvýkačku, tak do koše!

Očekávání a překvapení

Na konferenci Euruko 2008 měl hlavní přednášku Yukihiro Matsumoto (Matz); mluvil o historii, současnosti a budoucnosti programovacího jazyka Ruby.

Přednášená historie bývá nudná, zvláště ta na slajdech. Matz se s tím vyrovnal nečekaně dobře. Nejprve ukázal obrázek babylonské věže. K tomu řekl: "Před čtyřmi tisíci lety lidé ztratili pravý, dokonalý jazyk. Od té doby se jej snaží opět nalézt."

Pak udělal chvilku pauzu. Na dalším slajdu bylo jediné slovo: Fortran. Celá aula se začala smát. Matz si své posluchače získal - v tu chvíli byli všichni jeho a mohl jim říct cokoli. Řekl jim o historii Ruby.

Metoda očekávání a překvapení provedená tímto způsobem vede ke vtipu. Často je ale očekávání a překvapení používáno ve své klasické, obrácené podobě: Nejprve obrázek, potom slovo.

Tedy: Ukážete slajd s fotografií něčeho, co s přednášeným tématem vůbec nesouvisí. Posluchače to zarazí - proč nám to ukazuje? A vy na nevyslovenou otázku hned reagujete a řeknete svou asociaci. Posluchačům se to spojí, zapamatují si to, protože očekávali, že jim to vysvětlíte. Byli připraveni vnímat.

Nepamatuji si, co přesně jste říkali, ale chci s vámi spolupracovat

V pátek jsem školil, jak prezentovat. Pochopitelně jsme mluvili i o tom nejdůležitějším - o poselství.

Přestože jsem o něm mluvil vlastně jen velmi vágně (během osmi hodin se toho nedá moc stihnout, pokud chcete věnovat dostatečný čas praktickým cvičením), kořínky to zapustilo.

V jednom ze cvičení jsem po účastnících školení chtěl, aby vytvořili prezentaci na téma Firemní hodnoty. To často sklouzává k nudnému papouškování balastu, který se válí někde na intranetu. Přednášející neví, proč to vlastně přednáší, a posluchači nechápou, proč tu vlastně sedí a trpí.

Tentokrát se to ale geniálně povedlo. Po prezentaci jsem nebyl schopen vyjmenovat jednotlivé firemní hodnoty, ale věděl jsem, že jsou to hodnoty kompatibilní se mnou a že se společností, která tyto hodnoty zastává, chci spolupracovat.

Nápad prezentace byl jednoduchý: Kvíz ve stylu "Chtěli byste, aby vaši partneři byli..." A pak odpovědi A, B, C, kde první dvě odpovědi byly buď vtipně nesmyslné nebo v sobě měly onen nepříjemný pocit, že takhle by to být nemělo. Odpověď C byla správná, a byla to právě ta prezentovaná firemní hodnota, na dalším slajdu podrobněji rozebraná.

Poselství bylo tentokrát dobře pochopeno: Není cílem nabušit do posluchačů konkrétní hodnoty, ale pomoci jim pochopit, co pro ně tyto hodnoty představují.